Financování zdravotnické péče je velké politikum v každé době, v každém společenském systému. Když byla lůžková zdravotnická zařízení převedena do vlastnictví krajů, coby obnovených samosprávných celků před dvaceti lety, přístup nových krajských samospráv byl různý. Ve Středočeském kraji se tehdejší vládní koalice s nejsilnější ODS rozhodla většinu z nich prodat a ze zbylých v Mladé Boleslavi, Kladně, Příbrami, Kolíně a Benešově vytvořit akciové společnosti , kde si kraj pod tlakem veřejnosti, ale i KSČM zachoval vlastnická práva. Hodně se od té doby napsalo o skutečné hodnotě prodávaných nemocnic a o prodejní ceně. Hodnota po odečtení závazků činila 1.298.858.000,- Kč, ale celkový prodej činil "pouze" 466.617.000,- Kč. Za dvacet let mnohokrát padla otázka: proč? Chápu jak je to pro ODS nepříjemné. Chci ale uvést, že posledních dvanáct let se krajská samospráva a KSČM zejména, velice intenzivně snaží dostat krajské nemocnice do černých čísel, investovat do nich a zvyšovat jejich kredit. Prostě plní si své závazky.
Nemocnice, které byly prodány soukromým subjektům a v některých případech městským samosprávám, čekala dlouhá cesta. Ze zdraví se obecně po roce 1989 a následně v devadesátých letech stal prostě byznys a boj za nezvyšování spoluúčasti pacientů doslova kultovní záležitostí. Nutno říci, že nebýt levice a právě té komunistické, nepodařilo by se zabránit nejhoršímu.
Dnes byla ve Středočeském kraji vydána výzva "Zástupců středočeských nekrajských nemocnic“ žádající od kraje dotace na investice. Kladu si otázku, jaká byla od počátku strategie jejich vlastníků a zejména, když vypršela povinnost provozovat závazky poskytování plnohodnotné zdravotní péče v rozsahu a době jejich prodeje? Jak si nesmlouvaly úhrady se zdravotními pojišťovnami? Jakou představu mají o kapitalistické filozofii, že zisk je soukromou záležitostí vlastníka, ale ztráty mu musí hradit stát, respektive, v tomto případě krajská samospráva a dokonce i investovat do jejich rozvoje?
Ano, věřím, že nejen komunistická strana má zájem o kvalitní dostupnou zdravotní péči bez rozdílu individuálních ekonomických možností občanů, bez rozdílu, zda je někdo nezletilý, dělník, OSVČ, senior, atd. Pak ale každý, kdo provozuje soukromé zařízení, si musí být vědom rizika "podnikání".
Pokud vím, tak proběhlo jednání na úrovni vedení Středočeského kraje, že přece jen soukromým tzv. "nekrajským" nemocnicím kraj pomůže grantovým systémem, zvláště pro pořizování kvalitního technického vybavení. Výzva, nebo vlastně žádost, podepsaná ředitelem Nemocnice Rakovník však má z mého pohledu podtext politického ultimáta, které staví občana do pozice rukojmí. Co třeba, kdyby vlastník dané nemocnice nabídl kraji, že mu nemocnici za cenu, za kterou ji koupil, prodá, přičte zhodnocení a jím vložené investice. Je také určitý rozdíl, kde nemocnici koupilo město ve snaze o ni nepřijít, kde nejde čistě o komerční subjekt. To je třeba také při případné pomoci brát v úvahu. Myslím, že to by bylo rozumnější. Konečně Středočeský kraj takto jednu nemocnici v Kutné Hoře od města převzal a funguje v rámci kolínské nemocnice pro občany dál. Komunisté chtějí rozhodně udržet plnou zdravotní obslužnost.